23. 1. 2014

help! III.

„Dostal jsem papíry na hlavu,
bydlím v ústavu, kde se léčí rozum.
Dělám si, co se mi zalíbí,
mám totiž alibi – lékařskou diagnózu.“

Jaromire Nohavico z Těšina, nelze si dnes nevzpomenout. 
Nehodlám se za to schovávat a ani to nikde roztrubovat.
Spíš mě vyděsilo to, že se začínají plnit body mého survival plánu pro rok 2014, že se začínají dostávat z papíru do prostoru. Asi jako když vám z mozku vyskočí dokonalá vizualizace vašeho nápadu. Asi tak. Už dlouho se mi nestalo, že bych něco dokončila. 

„Vážně nečekám, že si každé ráno dám pilulku instantního štěstí a bude ze mě sluníčková holka.“
„Vy budete asi hodně velký pesimista, co?“

Každý začátek je těžký. Tak snad jsem si do „šťastna" nebo alespoň do lehkého „soustředěna" a „racionálna" nevyšlápla levou nohou napřed.

Teď mi ještě zbývá si svoje odhodlání zavřít do plechový dózy a zejtra ráno ho vyndat a udělat to, na co bylo už dnes trochu pozdě.

„Než mě dohoníte, už budu dávno v posteli! V posteli! V posteli!“