30. 10. 2013

je mi

smutno
teskno
trudno

zase cítím
jak chutná dno

směle
skvěle
mile

mám v sobě
tvých šest promile

suše
plaše
tiše

uvěříš
že nejsem abatyše?

křepce
měkce
lehce

zašeptám
že nechám ti své srdce


17. 10. 2013

rozhovor

-Jak vidíte svou budoucnost dejme tomu třeba za tři roky?
-Nevidím.
-Zkuste si nasadit brýle.
-Stále nevidím.
-Tak se podívejte blíž.
-Nic nevidím.
-Slečno, kolik vám je let?
-Osmnáct.
-A vy nevidíte žádnou budoucnost?
-Ne.
-Proč?
-Protože jsem zaslepena nikoli svými sny, ale realitou.

15. 10. 2013

střípky z neděle

a tak si tu sedím
v první řadě
panoptika lásek a hrůz
čekám na Godota
žeru jablka z cizí zahrady
a myslím na tebe
tak daleko
ne
tak blízko zdáš se být
tak blízko jako ještě nikdy

_____________________________

prázdné hlediště v mojí hlavě
se lidmi zaplňuje hravě
ani jeden z nich nehraje hlavní roli
ani jeden z nich netuší co mě bolí
na jevišti v mé duši
umírá jeden herec
místo něj přijde nový
lepší

13. 10. 2013

počty II.

sedmi smrtelných hříchů
sedmkrát se dopustím
tři bezvýznamné chyby
šestkrát opravím
dva večery, z nichž budu žít
dva miliony let
tři slabé chvilky na druhou
to dává číslo devět
osmička na konci křičí:
„Ty zapomenout nejdeš!"

11. 10. 2013

blaze v Praze

Praho
proč jsi tak skoupá
na slovo?

proč nezašeptáš?
tudy(ma) jdi
mátoho!

____________


když kapky deště
hrají na deštník
cynické blues
radost promoká až na kost
věřit tomu zkus

snad dnes večer tě uvidím
tak věřit tomu zkus!

8. 10. 2013

pověz mi,

…proč se pořád na svět tak mračíš?
vždyť s tebou je na světě hezky
a chce se mi jen smát
tak mi prosím tě pověz
to bys ani takový svět neměl rád?

…proč jsem dnes tak naměkko kvůli tobě
jako vajíčko k snídani uvařené?

…proč před usnutím myslím na noci obě
kdy mohlo být všechno tisíckrát pozměněné
k lepšímu?


2. 10. 2013

psáno v zeleném křesle

když počítám dlaždičky
tak dovolím si snít…

že snad si stoupnu na špičky
z oblohy budu pít

pít rosu která nedopadla
na tvé řasy dlouhé

žádný pláč u umyvadla!
zapomeň
buď bohém…