22. 3. 2014

devatenáct

„chlast místo náručí
couvat tě naučí
a budeš jako táta

Rok jsem papírově dospělá. Zvyšující se věk ovšem nijak nepřidává na klidu. Jen houšť a větší kapky na mou hlavu. Tak mi to teda nandej, bejby.

1/ test inteligence ve formě podání elektronické přihlášky na FPE splněn, je ovšem vážně smutné, že se STAG nejspíš zasekl někde v roce 1993, ÚUDi by hned měli dobrou zakázku (i z tohoto rádoby vtipného důvodu z Přiznání ZČU si odmítám zapamatovat, že je to fakulta, hehe)

2/ už třikrát za poslední měsíc znova přišla několikahodinová krize. Upřímně, docela mě to vyděsilo, protože z poslední kontroly vyplynulo, že se docela lepším. Zaplaťpámbu za víkendy a jarní prázdniny, nevím, co bych psala do další omluvenky. Asi „anxiety disorder, „nucené studijní volno“ nebo „studijní volno se souhlasem ošetřujícího psychiatra“, aby to bylo zajímavé… A o tom, co se nedávno dělo, ani nemluvit.

3/ v zájmu přežití dělám věci, nad kterými jsem dřív ohrnovala nos, včetně smiřování se s maturitou (a že už by bylo načase)

4/ protože mé uši a jiné díry do hlavy a v hlavě co dva roky navštěvují záněty různého druhu, tak už x dnů medituji v posteli s teploměrem, dětská lékařka se se mnou už rozloučila a jedna doporučená v ordinaci na konci města skoro nebývá; padla jsem tedy s horečkou a svým panickým strachem z doktorů na první dveře na poliklinice a asi mě při výběru osvítil duch svatej. Sice už bych si mohla do životopisu napsat, že po píchání do prstu jsem neumřela, ale myslím, že při kandidatuře na post Šípkové Růženky by to mohlo být velké mínus.

Nedá mi to, na závěr přidám k dobru otřepaný vtip o dětství:

Milé spaní po o, odpusť, že jsem se k tobě ve školce choval jako kretén. S láskou tvůj dospělák.


21. 3. 2014

z čekárny

laboratorní labuť letěla
najednou těžce přistála
s kávou tisíckrát překapanou
a na každého syčela