13. 10. 2017

time of my life?

Ani nevím, kde se to vzalo.
Vedlejší produkt té nekonečné únavy, side-effect mnoha malých frustrací všedních dnů, PMS, neurotická kocovina, chléb můj vezdejší radši sněz a nereaguj na kraviny.
Dnes smutné, promiňte.

7. 2. 2017

2017: post-Russian

Poslední článek ze srpna.
Ne, nezabalila jsem to.
Jen trochu víc žiju a občas se mi z toho žití podlamujou kolena.

25. 8. 2016

last call

Tak ráda bych ti chtěla říct
tisíc a jednu hloupou větu

však neuslyšíš z mých úst nic
možná tak jednu
cigaretu

Maličkatej větroň s vlepenou korunou v čumáku
rozštípanej na třísky
už nepoletí

Hromadí se ve mně tvá zapomenutá láska
Usazuje se

Čeká na signály
mění se v běs

Nevím co s ní
tak cizí lidi laskám
a hledám nultý poledník
svého strachu

Našla jsem

Tvým hlasem zní mi v uších
mračna vět

Slzy?

Přijdou co nevidět

/Tátovi/

22. 8. 2016

psáno pro Mistra VI.

Zamilovat se pro slovo?

To už tady jednou bylo
mladápani

Chodit pěšky
je sakra těžký
když se trošku klepou kolena