psáno pro Mistra VI.

Zamilovat se pro slovo?

To už tady jednou bylo
mladápani

Chodit pěšky
je sakra těžký
když se trošku klepou kolena

***

never give up
it's such a wonderful life

Neumíš česky
ale jsi slušnej

To nevadí

Zvládnem to nějak
přes ruštinu

Zažigalka je kámoš
kterej občas spojuje lidi
líp než mobilní telefon

Vem si

A víš co
Vem si ještě jedno

zkouška z literatury

Ismus
z múz
ischias

Ulitin v ulitě
    bez obsahu

Popisovat knihu bez čtení
   stejně nechutné jako
   vyprávět o tom
       že jsem někdy byla tvoje

nezářím

/zívnutí/
„Prosím… Dobrý den... U telefonu… A nemohla byste mi zavolat ještě jednou, třeba zítra? Děkuji mnohokrát. Dobrou noc.“ /nacvičeným pohybem svůj telefon odhazuji v dál/

Fakt nezářím. A ti ostatní koneckonců taky ne. Jen hýří všemi barvami.
Grey is the new black.

odsouzeni k zelenáčství?

Chybí nám praxe, říkají budoucí učitelé.

Proč chybí praxe?

Abych pravdu řekla, tak to je mi záhadou už od prvního semestru. Jednou jsem se nad tím vztekla u oběda v menze. Samozřejmě, že zuřivým mácháním vidličkou od špenátu svět nezměním, ale muselo to ven. Chápu, že rozstrkat někam 15 ruštinářů (z nichž polovina jsou ruské/ukrajinské/běloruské/doplňjaké národnosti, takže na ně musíte česky mluvit pomaleji) může být trošku problém, ale to pro ostatní aprobace snad neplatí, nebo ano?